Chronické bolesti v třísle sportovců

21.01.2012 -
Bolesti v třísle jsou časté a vyskytnou se během sportovní kariéry, podle literárních pramenů, u dvou až pěti procent aktivně sportujících. Obtíže bývají necharakteristické, a tak vedou často k opoždění, ve stanovení správné diagnózy. Autor: MuDr. Tomáš Karas

Přetrénování a chronická únava
Nejběžnější příčinou vleklých bolestí v třísle je přetrénování a chronická únava. Tato pak vyvolává chronický zánět v oblasti společného úponu adduktorů  (přitahovačů stehna) na stydkou kost. Nejčastěji bývá jako první zasažen adduktor longus (dlouhý přitahovač stehna) a později se zánět rozšíří na společnou šlachu všech tří adduktorů a konečně může zasáhnout i úpon přímého břišního svalu. Přetížení společného úponu s chronickým zánětem postihuje často běžce, fotbalisty, skokany do dálky a trojskokany. Sportovec si stěžuje zpočátku na nejasné bolesti na začátku běhu, které postupně odezní. Typické jsou bolesti na raménku stydké kosti, přesně lokalizované, kde místo bolesti lze prstem dobře vyhmatat. Objevují se při přechodu ze stoje do sedu, zhoršují se přitažením končetiny k tělu nebo přes tělo na druhou stranu a přitažením proti odporu. Typicky také, tříslo bolí při kopu do míče nebo při překládání nohy přes koleno. Bolesti zpočátku nikam nevyzařují, později se bolest promítá podle struktur na které se zánět rozšíří, což značí zhoršení stavu. Zasažen může být úpon přímého břišního svalu s bolestí nad stydkou kostí nebo úpon přímé hlavy čtyřhlavého svalu stehenního. Pak zjišťujeme i bolesti při namáhání břicha a při zvedání kolene do výšky a k tělu. Při postižení společné šlachy adduktorů, typicky nevadí jízda na kole. Pokud se zánět rozšíří i na přímý sval stehenní pak začne sportovci vadit i tato činnost.

Únavová zlomenina
Jinou příčinou bolestí může být únavová zlomenina neboli zlomenina z přetížení. Jedná se o postupně vznikající zlomeninu, jako když opakovaně ohýbáme drát, který se do určité doby přizpůsobuje a pak při překročení jistého prahu, praská. Kost je živý materiál, který se neustále mění a svou funkci přizpůsobuje podmínkám, které jsou na ní kladeny. Pokud jsou adaptační mechanismy příliš pomalé a opakovaná námaha příliš vysoká, vzniká zlomenina. Protože vše probíhá v čase, není zprvu porušena kontura kosti jako u úrazem vzniklé zlomeniny a je nutné speciální vyšetření ke zjištění diagnózy. Na běžném rentgenovém snímku ji můžeme spatřit až po třech až čtyřech týdnech od vzniku obtíží. V začátku ji ale může odhalit, takzvaná kostní scintigrafie. Zlomenina, obvykle dolního raménka stydké kosti, je vidět zvláště u maratónských běžkyň. Začátek bolestí je vázán k období tvrdého tréninku nebo závodu. Bolesti se vyvíjejí plíživě, stupňují se, jsou zhoršeny poskakováním, během, stojem na jedné noze  (opačné než je zlomenina). Při vyšetření nalézáme až  nesnesitelně citlivé místo na stydké kosti. Spolehlivě je odhalí kostní scintigrafie. V pozdějším stadiu je dostačující rentgenový snímek. Někdy je na snímku zachycen již obraz hojení, který může vyvolat diagnostické problémy a může být považován dokonce za rostoucí nádor nebo osteomyelitidu (infekci kostí). Proto je vždy třeba mít na paměti, že vyšetřujeme sportovce, který absolvuje značné tréninkové dávky a lékař musí být obeznámen s problematikou sportovních zranění. U klasicky probíhající osteomyelitidy bývají přítomny i příznaky celkové, jako zvýšená teplota, únava, bolesti v ostatních svalech a kloubech. Bývají změny v krevním obraze a pozitivní nález bakterií v krvi. V některých zvláště rozporuplných případech, které jsou spíše vyjímečné, nezbývá než provést odběr malého kostního vzorku na mikroskopické vyšetření abychom vyloučily nádorové onemocnění.

Parainfekčními projevy
Většinou se setkáváme pouze s takzvanými parainfekčními projevy u sportovců, mladých mužů s začínajícím sexuálním životem nebo při změně sexualního partnera může dojít k infekci prostaty, která probíhá zcela nepoznána. Občas si dotyčný vzpomene  na krátkodobé pálení, řezání močové trubice kterému nepřikládal význam. Později dochází k uvolňování buď samotných bakterií nebo jejich působků z močového systému, pánevními žilami do nejvíce namáhaných částí svalového systému. Především úponů. Dochází k tomu opakovaně, po každém treninku. S trenérem se hledá marně příčina v tréninkovém plánu. Některé mikroorganismy se velmi obtížně diagnostikují a někdy se ani nedají zjistit, především se jedná o nitrobuněčné bakterie  (Chlamydie) u vleklých problémů půl roku a více, je lépe přeléčit antibiotiky působícími na Chlamydie,  i bez  jasné diagnózy.

Neurogenní bolesti
Jinou příčinou bolestí v třísle může být bolest neurogenní, vycházející z nervových vláken probíhajících oblastí třísla nebo promítající se do třísla z poraněné páteřní ploténky. Probíhající nervy mohou být utlačeny zúženou svalovou fascií (povázkou), která může být změněna zhmožděním nebo postupně probíhajícími vazivovými přeměnami.  Bolest se pak nachází v přesně určené oblasti zásobené utlačeným nervem. Například nerv obturatorní dělá zhoršenou citlivost v oblasti adduktorů (přitahovačů stehna) , pálivé bolesti od třísla po vnitřní straně stehna . Zhoršuje se po námaze, kdy svaly zvětší svůj objem a povázka více utlačuje prostupující nerv.  Nerv ilioinguinalní  vylovává nesnesitelné pálivé bolesti v oblasti tříselního žlábku a přední stěny břišní , většinou na jedné straně. Podobné bolesti, ale na zevní straně stehna, může vyvolat útlak kožní větve zevního stehenního nervu. Tento probíhá u některých lidí anomálně a leží přímo na hraně lopaty kosti kyčelní,  pak může být lehce zhmožděn. Vstřebávající se krevní výron pak může vytvořit vazivo utiskující nerv. Metodou, odhalující útisk nervů je elektromyografie a opět vyšetření lékařem znalým sportovních obtíží.

Kýla
Zrádným problémem může být tříselná kýla, především malého rozsahu, která se projeví pouze v zatížení. U nesportovce taková kýla  nečiní žádné problémy a vyšetřujícím lékařem obvykle není diagnostikována.  Zkušený sonografista by neměl mít, na dobrém přístroji problém, kýlu odhalit.

Závěrem:
1. zjistěte správnou diagnózu  (najděte správného lékaře, který vás vyslechne a který je schopen uvažovat v širších souvislostech a nejen ve svém oboru)

2. pokud znáte příčinu, léčbu neodkládejte, netrénujte dále přes bolest.

3. na klasické přetížení přitahovačů je nutné 14 dní vysadit hned jak se obtíže vyskytnou – zdůrazňuji, že bolesti jsou zpočátku necharakteristické a nám se nechce přerušit trénink, zvláště když již zvládáme takové dávky  (pocit uspokojení). Přechod do dalšího stadia znamená 9 měsíců utrpení.

4. přehodnoťte poměr zatížení, výživy, odpočinku – někde je chyba. Neopakujte ji!

Autor: MUDr. Tomáš Karas

 
Hodnocení:
Přečteno 35835x

Komentáře

1. diagnoza Reagovat
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
22.10.13Suchá příprava v plavání
26.6.13Zásady sportovního tréninku.
16.1.13Jak Australané trénují - trénink plavání (vytrvalci)
10.2.12Předcházejte poranění ramene.
20.1.12Vnitřní řeč - Myšlenky, které vám pomohou zvítězit, II. díl.
13.1.12Vnitřní řeč - Myšlenky, které vás porazí, I. díl
6.1.12Jak se rodí šampioni /plavání/ - ohlednutí
21.11.11Trénink plavávání, náměty k tréninku 2.
11.11.11Umíte být "streamlining"
2.11.11Náměty k plaveckému tréninku