Jméno: Věra Kopřivová
Věk: 14 let,  v srpnu mi bude15
Klub: Spartak Přerov
Trenér: Jaroslav Hýzl

Jaká byla tvoje cesta k plavání?
Plavat jsem se naučila velmi brzy, jak by né, když máme za "zadkem" troubecká jezera. Můj první plavecký úspěch bylo získání diplomu s razítkem štiky v kurzu plavání na základní škole v Troubkách ve 3.třídě. K opravdovému závodnímu plavání jsem se dostala ve 4.třídě, když mé rodiče oslovil trenér přerovského klubu ploutvového plavání SKORPEN pan Zdeněk Joukl. Do 6. třídy jsem nastoupila do Přerova na sportovní základní školu Velká Dlážka a plynule přešla na klasické plavání.

Co máš na tomhle sportu ráda?
Tak nad touhle otázkou se dlouho zamýšlím a mohu odpovědět jedním slovem-Vodu!.

Co na něm naopak nesnášíš?
Jak říkají kluci, plavání ničí holkám postavy a u mě v pozici motýlkařky to platí dvojnásobně. Jsem holka, a proto mi také záleží na mém vzhledu, což když vylezu z vody po náročném tréninku s mokrou hlavou, optisklými kruhy po brýlích a rozmočenou kůži na prstech, nemůže být o něčem půvabném ani řeč.

Jaký je oblíbený a neoblíbený trénink?
Trénuji 10x týdně, proto ty poslední tréninky jsou už trochu přes čáru. Během tréninku jsme schopni naplavat až 5 kilometrů. Platí u nás heslo "nezáleží kolik, ale jak". Někdy těch 5 kolimetrů uplyne jako voda, někdy trénink nemá konce. Záleží na náladě trenéra a družstva. Mám ráda, když nám trenér zadá jeho oblíbené vylízání z vody. Jedeme třeba padesátky, na každé straně bazénu musíme vylézt z vody, udělat několik kliků a zase zpět do vody a nezastavit, dokud není splněno. Naopak nenávidím, když jedeme např. rychlostní vytrvalost, nebo něco delšího, u čeho se nesmím zastavit a prohodit pár slov s kamarády.

Jak se na tvé sportování dívají spolužáci, rodina a kamarádi?
 Má rodina je super. V mých výkonech mě plně podporují a jezdí mi fandit na větší závody. Kvůli přechodu na přerovskou školu jsem se vzdálila od svých prvních dětských kamarádů. Nyní se nescházíme a oni snad neví čemu se přesně věnuji. Kamarádů z plaveckého světa mam hodně a ty mé úspěchy těší tak, jako mě ty jejich. Díky plavání mám kamarády i v jiných koutech republiky, se kterými se tak často nevídám, ale jsme ve spojení a nemůžeme se dočkat, až se uvidíme na závodech.

Nechtěla bys okusit i jiné sporty?
Ano a moc. Jelikož jsem vyšší postavy, chtěla bych zkusit basketbal. Líbí se mi jejich ohromná výška, způsob oblékání a jejich jisté vystupování, když jsou na zápase. A zase zpět vodě. Mám ráda snad všechny barvy, proto potápění. Proplouvat mezi útesy plné pestrobarevných rybiček, sasanek vlnících se v proudech vody barevné korály.

Představíš své úspěchy?
Mezi ty úplně největší patří účast na EYOF(evropský juniorský festival) v Tampere o minulých letních prázdninách. Dále je 3.místo na 200m motýlem, zaplavaný nedávno v Chomutově na Mistrovství republiky všech kategorií. Také 4 násobná mistrně republiky ve své kategorii na 100 a 200m motýlem, 400 a 200m volný způsob. Zúčastnila jsem se v dubnu 2010 Velké ceny Ostravy, kde jsem uspěla hlavně na 200m motýlem 3. místem, s mezinárodní konkurencí.

Jaká byla atmosféra na juniorského festivalu v Tampere? Užila sis to?
EYOF se konal v červenci 2009, po skončeni dvou náročných soustředění ve Strakonicích a Příbramy. Jelikož jsem velký trémista, tak mi strach z tak velkých závodů bránil v dobrých výkonech. Díky tomu jsem ale zažila olympiádu ve zmenšeném měřítku a skvělou sportovní atmosféru, porovnala síly se soupeři z Evropy. Zvedlo se mi tím sebevědomí a začala jsem si v plavání více věřit.

Jaké jsou tvé plány do budoucnosti?
 Zvládnout přestup na střední školu do Ostravy na sportovní gymnázium, zapadnout do nového kolektivu a stále se zdokonalovat v plavání.


účastníci juniorského festivalu v Tampere, Věra Kopřivová (vpravo dole)