Umíte být "streamlining"

11.11.2011 -
Vodní prostředí má své zákonitosti, které je potřebné respektovat od období pouhého učení se plavat až po mistrovský výkon ve sportovním pojetí. Voda - vodní prostředí, které má přibližně asi 1000 krát větší hustotu než vzduch, klade plavci při plavání odpor, brzdí jej, ale zároveň mu tím umožňuje pohyb - tzn. plavání.

Rychlost plavecké lokomoce závisí na schopnostech plavce efektivně využít záběrových pohybů k vytvoření co největší a správně orientované propulzní (hnací) síly, která jeho tělo následně zrychluje směrem vpřed. Dále závisí i na schopnostech plavce maximálně redukovat odpor - brzdící sílu, která působí za pohybu neustále na tělo plavce a to vždy proti směru pohybu.

Okénko z biomechaniky plavání

1a)

1b)
Představme si, že se voda skládá z malých molekul, jejich dráhu při pohybu nazýváme proudnicí. V případě, že proudnice při plavání kopírují tvar těla, hovoříme o proudění laminárním (obr. 1a), při kterém se dráhy sousedních částic vody  pohybují ve vrstvách rovnoběžných a nepřecházejí z jedné vrstvy do druhé. Toto proudění je pro plavce z hlediska velikosti odporu výhodnější. V případě, že pohyb částic vody (molekul) má charakter neuspořádaný, tzn. kolem plavce se vytvářejí víry se vzduchovými bublinami, částice si navzájem narušují proudnicovou dráhu, hovoříme o proudění turbulentním (obr. 1b), z pohledu plavání méně výhodném, které je dále doprovázeno zvýšeným tlakem před pohybujícím se plavcem a sníženým tlakem za tělem plavce. Molekuly vody, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti těla plavce dále vytvářejí velmi tenkou vrstvičku, která přilne k tělu (má vzhledem k pohybu těla nulovou rychlost - plavec ji táhne s sebou). Vzdálenější částice se pohybují po těchto "přilepených" molekulách a s rostoucí vzdáleností od těla se jejich rychlost zvyšuje. Odpor vody proto chápeme v těsné souvislosti s viskozitou vody.

Na výsledné velikosti odporu prostředí (vody ) se podílí několik relativně samostatných složek. Jedná se o třecí odpor (způsob obtékání vody okolo plavce ve spojitosti s velikostí plochy a strukturou povrchu těla a rychlostí pohybu), vlnový odpor (vzniká při tvorbě vln při plavání na hladině) a o odpor tvarový (závislý mimo jiné na tvaru těla plavce, jeho poloze vůči proudící vodě a na štíhlosti neboli poměru mezi délkou a největší šířkou ponořené části těla plavce).

Eliminaci těchto sil uplatňujeme při plavání především prostřednictvím správné techniky. Udává se, že odpor vody vzrůstá s druhou mocninou rychlosti. Snaha o snížení odporu vodního prostředí vystupuje také do popředí v momentech, kdy plavec nezabírá (mezizáběrová přestávka) a nebo v době, kdy plavec využívá pohybu setrvačností po odraze od obrátkové stěny nebo po startu, kdy rychlost plavecké lokomoce plavce ve vodě je větší než při samotném plavání.

Jaký být - co je ideální
Pro pohyb ve vodě se ukazuje výhodné, aby těleso v našem případě plavec měl zaoblený tvar klínovitého charakteru s co nejmenšími hodnotami příčného průřezu ve vertikálním i horizontálním směru. Příznivě se projevuje i vyšší tělesná výška postavy a menší velikost plochy povrchu těla. Tělesné parametry však u konkrétního plavce jen těžko můžeme ovlivňovat. Můžeme však z hlediska biomechanického ovlivnit, jak nám současná plavecká praxe ukazuje charakter povrchu těla  (přilnavé plavky z vhodného materiálu s co největší mírou pokrytí částí těla, silikonové plavecké čepičky  či již běžné u vrcholových plavců holení těla), ale především však  pohybové chování - polohu těla, úhlové poměry jeho segmentů, dále tvar, polohu záběrových ploch a úhlové poměry končetin , tak aby naše tělo jako celek se co nejvíce přibližovalo ideálnímu tělesu s co nejmenším odporem.  V tomto příspěvku se nezaobíráme záběrovými pohyby, které pro uplatnění záběrové síly naopak odpor vody ve smyslu opory potřebují.

Hydrodynamická poloha
V zahraniční literatuře se setkáváme s pojmem "streamlining" pozice. V překladu to znamená proudnicová či hydrodynamická poloha, která zajišťuje ve vodním prostředí při pohybu co nejmenší odpor.

Tělo je rovné , úzké, hladké, optimálně vytažené, žádná část těla kontrastně nevyčnívá a proudící voda může bez překážek  " klouzat " po plavcově těle

Dlaň jedné ruky leží přitisknuta na hřbetu druhé ruky, palec horní ruky obepíná malíkovou hranu spodní ruky (obr. 3). Vzpažené paže jsou napnuté, vytažené spolu z rameny podél a mírně za hlavou, tak aby "otvor", který se tímto vytvoří nad hlavou plavce byl co nejmenší. Hlava zůstává v prodloužení trupu. Tělo neprohýbáme v bedrech ani vědomě nestahujeme břišní svaly. Dolní končetiny jsou natažené s maximální extenzí v hlezenním kloubu. Plavec má pocit prodloužení svého těla.Základem pro tuto pozici se může stát dokonalé zvládnutí splývavé polohy.

Hydrodynamická poloha nachází zásadní uplatnění v momentech odrazu, při pohybu plavce setrvačností vlivem zvýšené rychlosti při startu, po obrátkách, ale i při zvýšení  rychlosti vlivem mohutnosti záběrů končetin (např. u prsou ) nebo  při využívání vlnivých pohybů dolních končetin pod vodou. Zároveň všechny nezáběrové, ale při tom nevyhnutelné pohyby, které je nucen plavec vykonávat pod hladinou, by se měly uskutečňovat co nejblíže u těla tak, aby docházelo k co nejmenším odchylkám od této polohy.



Cvičení pro " uvědomění si "a nácvik hydrodynamické polohy ( HP ):

Na suchu:

  • strečinková cvičení pro uvolnění ramenního a hlezenního kloubu
  • leh na zádech (na břiše ) v HP samostatně nebo s dopomocí / spolucvičící navodí vytažení tahem za horní a dolní končetiny
  • HP ve stoji, ve výponu, maximální vytažení paží
  • výskoky z podřepu, ze dřepu do HP / trup a horní končetiny již před odrazem zaujímají správnou pozici - viz. výše
  • výskoky z podřepu, ze dřepu do HP se zátěží kolem pasu / přiměřená k věku a schopnostem plavce /
  • HP závěsem nadhmatem na doskočné hrazdě (tyči) s překřížením horních končetin
  • kolem doskočné hrazdy obtočíme švihadlo ( gumový pás ), plavec po uchopení gumy  provede podřep s maximálním propnutím trupu a paží (překřížené )
  • plavec uchopí gumový pás, střední část pásu podvlékne pod svá chodidla ( prsty nohou ), z podřepu přechází energicky do stoje (do výponu ) - trup se nepředklání,  v podřepu je gumový pás bez pnutí


(Ilona Hlaváčková)

Ve vodě:

  • plavec po odrazu setrvává v HP pod hladinou do úplného zastavení, snaha po prodlužování takto překonané vzdálenosti
  • kontrastní cvičení (střídáme výše uvedené cvičení / správné provedení / s vědomě chybným provedením):
  •   odraz do hladiny
  • při odrazu nebo po odrazu pokrčit paže v loktech pod různými úhly až do pozice , kdy se prsty rukou dotýkají čela
  • při odrazu nebo po odrazu oddálit paže od sebe v šíři ramen, upažit, upažit povýš, oddálit paže ve směru vertikálním
  • při odrazu nebo po odrazu oddálit prsty u rukou od sebe
  • při odrazu paže v připažení
  • při odrazu nebo po odrazu záklon hlavy,  předklon hlavy 
  • po odrazu pokrčit dolní končetiny v kolenním kloubu (flexe)
  • po odrazu přitáhnout nárty k bércům (flexe) - tzv. fajfky
  • po odrazu oddálit od sebe dolní končetiny 
  • po odrazu plavec provede jeden prsařský záběr horními končetinami až ke stehnům a zpět
  • s nataženými pažemi vedle těla
  • s pokrčenými pažemi vedle těla
  • s pokrčenými pažemi, ruce u těla, lokty oddálené od těla
  • s pokrčenými pažemi těsně u těla
  • odraz do HP proti odporu na gumovém závěsu
  • plavec na gumovém závěsu provede na protilehlé obrátkové stěně ( než je připnut závěs ) obrátku - např. kotoulovou, vlivem přitahování je nucen co nejrychleji zaujmout HP
  • po odrazu do HP a pohybu setrvačností pod vodou plavec  připojuje záběrové pohyby dolních končetin ( kraulové, delfínové ) - možno plavat i s ploutvemi nebo s různým úsilím
  • vybraná cvičení lze aplikovat v poloze na prsou, na zádech, na boku další cvičení ve vodě .
  • odrazy ode dna  - ze dřepu, z podřepu, při protnutí hladiny tělo plavce zaujímá HP, snaha o co největší vynoření
  • plavec ve stoje u stěny bazénu zaujme vertikálně HP, trenér - druhý plavec jej uchopí za paže a tahem ho zvedá vzhůru, plavec je pasivní.

Hydronamická poloha ve sportovní přípravě

Učení, zvládnutí a zdokonalování hydrodynamické polohy zařazujeme do programu všech etap plaveckého tréninku. V základní etapě tréninku, navazující na plaveckou výuku, využíváme dovednosti splývavé polohy těla na hladině k dalšímu hlubšímu vnímání a "sživání" plavce s vodním prostředím na základě vlastních zkušeností pomocí široké škály cvičení.

Ve specializované etapě zdokonalujeme provedení hydrodynamické polohy

zkvalitňováním a důsledným procvičováním této dovednosti, a to i ve vztahu ke změnám růstových a funkčních parametrů a k rozvoji pohybových schopností tak, aby se její uplatnění začalo promítat do závodního výkonu.
Dokonalé provedení  a velmi efektivní využití hydrodynamické polohy, s kterým se setkáváme u předních světových plavců, předpokládá cílený rozvoj a záměrné zdokonalování i ve vrcholové sportovní přípravě, kde se stává nedílnou součástí technické přípravy.

Reference:
Hull, M. Stretching - for exellent upper body streamlining. Swimming technique, 4, 1995, s. 21 - 23.
Jasan, L. Fyzikální zákonitosti plaveckého prostředí. 1.vyd. Praha : KPS UK FTVS, 1996. 38s.
Macejková, Y., Hlavatý, R. Biomechanika a technika plaveckých způsobů. Bratislava : UK,FTVS a Slovenská plavecká federace, 1999. 31s.
Rutemiller, B. 9 great drills - weicht belt. Technique (Winter) , 1996, s.14 - 16.

Text: Mgr. Jitka Pokorná, Mgr. Dan Jurák, katedra plaveckých sportů FTVS UK

 
Hodnocení:
DALŠÍ ČLÁNKY V RUBRICE
11.11.11Umíte být "streamlining"
13.12.10Cvičení pro rozvoj pocitu vody
Přečteno 7320x

Komentáře

RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
22.10.13Suchá příprava v plavání
26.6.13Zásady sportovního tréninku.
16.1.13Jak Australané trénují - trénink plavání (vytrvalci)
10.2.12Předcházejte poranění ramene.
20.1.12Vnitřní řeč - Myšlenky, které vám pomohou zvítězit, II. díl.
13.1.12Vnitřní řeč - Myšlenky, které vás porazí, I. díl
6.1.12Jak se rodí šampioni /plavání/ - ohlednutí
21.11.11Trénink plavávání, náměty k tréninku 2.
11.11.11Umíte být "streamlining"
2.11.11Náměty k plaveckému tréninku